Slovníček pojmů

Antigen schopný vyvolat specifickou přecitlivělost organizmu (alergickou reakci) u osob se sklonem k alergii. Alergeny mají schopnost stimulovat v těle produkci protilátek IgE a buněk specificky reagujících na konkrétní alergen. Při zasažení osoby citlivé na alergen u ní dochází k vyvolání alergické zánětlivé reakce, která má různé podoby v závislosti na postiženém orgánu (např. astma, alergická rýma či senná rýma, alergická kontaktní dermatitida, atopický ekzém a další). Alergeny lze rozdělit podle metody vniknutí do organizmu na inhalační (polétavé) a potravinové. Dále se dělí podle období působení na sezónní (pyly, plísně) a na trvalé (roztoči, alergeny domácího zvířectva). Terminologie alergických onemocnění se vyvíjí, nicméně rozdělení na sezónní a celoroční alergeny přetrvává.

Zánět nosní sliznice a vedlejších nosních dutin v důsledku kontaktu sliznice s konkrétním alergenem. Alergická rýma se projevuje svěděním v nose, kýcháním, výtokem tekutého hlenu z nosu a pocitem ucpání nosu. Mohou se projevovat i další symptomy, například bolest hlavy, poruchy čichu a potíže se spojivkami. Alergickou rýmu lze rozdělit podle doby působení alergenu na celoroční, sezónní a profesionální. Celoroční alergická rýma je obvykle vyvolávána roztoči a alergeny z kůže zvířat. Sezónní alergická rýma je vyvolávána pyly různých rostlin, například travin, rostlin čeledi kopřivovitých, merlíku, pelyňku, olivovníku, lísky a cypřiše. Výskyt sezónní alergické rýmy samozřejmě závisí na zeměpisné oblasti, pylové sezóně rostlin a na místním klimatu.

Získaná nadměrná a nepřiměřená reakce imunitního systému na styk s alergeny, které u náchylných osob vyvolávají příznaky onemocnění. Může jít například o tyto příznaky: rýma, úporná rýma (tekutý nebo tekutý a sliznatý hlen), svědění v nose, překrvení nosní sliznice (na jedné straně nebo oboustranné), svědění očí a škrábání v krku.

Látka, kterou organizmus identifikuje jako cizorodou, a která je z tohoto důvodu schopna vyvolat imunitní reakci organizmu.

Trubice z chrupavky a kosti, jež spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha. U dětí je Eustachova trubice kratší, širší a je umístěná více vodorovně než u dospělých. Do druhého roku věku je její ústí trvale otevřené. U dospělého je její ústí trvale zavřené a otevírá se pouze při polykání, kýchání a zívání. Eustachova trubice u dětí je náchylnější k průniku infekcí z ústní dutiny, krku a nosu do ucha. Neodděluje totiž ještě nos a hrdlo, které jsou zásobárnou patogenů, od poměrně sterilního středního ucha.

Silně hygroskopické látka, která je dobře rozpustná ve vodě a které má schopnost vázat a trvale zadržovat vodu z prostředí tak, že působí jako přirozená zásobárna vody v kůži.

Klinický syndrom akutní infekce dýchacího ustrojí způsobené chřipkovým virem. Její průběh je závislý na druhu viru, který ji vyvolal. Obvyklé příznaky: vysoká horečka, dokonce i 39 až 40 °C, zimnice a bolesti hlavy, kostí a kloubů, suchý kašel, rýma.

Souhrn mechanizmů zajišťujících integritu organizmu. Jeho úkolem je chránit tělo proti infekcím, virům a bakteriím.

Jiný název pro protilátky. Tyto látky mají důležitou roli při ochraně těla proti bakteriím, virům a mikroorganizmům. Mají schopnost identifikovat a zneškodňovat cizorodé objekty v mezibuněčném prostoru.

Průnik patogenních mikroorganizmů do těla. Podle příčiny se infekce dělí na virové (rozvíjí se následkem vdechnutí viru) a bakteriální (nejčastěji streptokoky, méně často stafylokoky).

Látka, která se běžně vyskytuje v přírodě. Je přítomna prakticky ve všech živých organizmech i v lidském těle. Obzvláště velké množství se nalézá v pojivové tkáni, v očním sklivci, v pupeční šňůře a v kloubním gelu. Její koncentrace ve značné míře závisí na věku, se stářím klesá. Kyselina hyaluronová je považována za jeden z nejlepších hydratačních prostředků. Ochraňuje pokožku před vysoušením. Tato látka se velmi často používá v kosmetice a farmacii, a to ve volné formě i jako sůl (sodné soli kyseliny hyaluronové).

Syndrom projevující se v souvislosti se zánětem sliznice nosu, krku a vedlejších nosních dutin v důsledku virové infekce. Nejběžnější viry způsobující nachlazení: rhinoviry, koronaviry a jiné (mj. adenoviry, viry Coxsackie, parachřipkové viry, parvovir, RSV a enteroviry). Nemoc často začíná obdobím malátnosti. Někteří pacienti si stěžují na pocit vysychání, pálení nebo škrábání v nose. Jedná se o časné příznaky virové invaze do epitelu nosní sliznice. Dalším častým příznakem je bolest v krku přecházející v chrapot. Dále nastupuje rýma a kýchání. Bolest v krku obvykle přejde po jednom nebo dvou dnech. Hlen je nejdříve tekutý, dále postupně houstne a často má hnisavou povahu (žlutý nebo nazelenalý). U některých pacientů se objevuje kašel. Na počátku onemocnění mohou pacienti trpět zvýšenou teplotou (37 až 38 °C). Horečka se vyskytuje častěji u dětí.

Hlen z horních cest dýchacích (z nosní dutiny), který se vylučuje v nadměrném množství při rýmě (zánětu nosní sliznice). Podle barvy a konzistence hlenu lze rozpoznat různé druhy rýmy. Řídký a světlý hlen je příznakem virové rýmy, nazelenalý nebo žlutý hlen je příznakem bakteriální infekce, zatímco čirý a tekutý hlen je příznakem alergické rýmy.

Výstelka nosní dutiny. Plní obrannou, zvlhčovací a očišťovací funkci. Povrch nosní sliznice je pokryt epiteliálními buňkami a hlenem. Nosní sliznice uvolňuje velké množství hlenu, který zajišťuje zvlhčování epitelu. Řasinky epitelu dýchacích cest zachycují nečistoty (např. prach, bakterie). Nosní sliznice může být poškozena působením alergenů, bakterií, virů (respirační infekce) a některých léčiv.

Jeden z příznaků rýmy, způsobuje neprůchodnost nosu, která vyvolává potíže s dýcháním a poruchu čichu.

Živý nebo neživý činitel (tj. patogen) způsobující onemocnění u lidí, zvířat nebo rostlin. Patogeny jsou mj. mikroorganizmy, bakterie, viry, plísně, paraziti a chemikálie.

Jde o symptomatické zánětlivé onemocnění nosní sliznice způsobované nejčastěji alergickými, nealergickými a infekčními činiteli. Klinický termín zánět nosní sliznicese týká onemocnění nosu, který se vyznačuje nejméně dvěma z těchto příznaků: kýchání, svědění v nose, výtok z nosu, ucpání (otok) nosu.

Léčivá látka zmírňující překrvení nosní sliznice, který se podává sprejem do nosní dutiny při nealergické i alergické rýmě. Při volbě vhodné dávky lze používat pro dospělé i pro děti. Podává se intranasálně až 3krát denně do každé nosní dírky.

Pozná se podle výskytu nejméně dvou z těchto čtyř příznaků: ucpaný nos, rýma, bolest nebo tlak v tvářové oblasti lebky a ztráta čichu. Jeden z těchto příznaků musí být silný: ucpaný nos nebo výtok hlenu bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o tzv. přední nebo zadní rýmu.